Pod vedením profesora Vladimíra Matolína z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy došlo před časem k vytvoření unikátního patentu, díky němuž by mohlo být v oblasti zeleného vodíku používáno menší množství drahé patiny.
V roce 2016 vznikla česká společnost LEANCAT, která spojuje Karlovu univerzitu v Praze a technologickou skupinu Jablotron. Zabývá se přitom komercializací patentovaného objevu profesora Vladimíra Matolína z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Ten se svým týmem vytvořil inovativní katalyzátor pro palivové články, který na anodě i katodě potřebuje méně platiny, než jiná zařízení tohoto typu, což je úsporné.
Nyní má dojít na zajištění výroby, u níž náklady samozřejmě nesmí překročit úsporu, ke které dojde snížením množství platiny. Celkově je zavádění výroby velkého množství nového produktu vždy náročné, proto univerzita uzavřela smlouvu s renomovanou německou firmou, která má vytvořit prototyp průmyslového zařízení k ověření možností, jaké se pro výrobu nabízejí.
Vynález dává výrobcům naději, že do budoucna budou do palivových článků potřebovat až desetinásobně menší množství platiny. Tím výrazně ušetří, což by se mělo projevit i na ceně konečných výrobků. Mezi ně by přitom patřila mimo jiné vozidla s palivovými články na vodík, což se týká hlavně těžké nákladní dopravy, dálkové dopravy a užitkových vozů.
Výhodou vodíku je především jeho energetická hustota na hmotnost. Pro porovnání:
- do 1 kilogramu vodíku se vejde 33,3 kWh energie,
- nejlepší bateriové packy nyní dosahují energetické hustoty do 0,3 kWh na 1 kilogram.
Naopak nevýhodou jsou objemnější nádrže, jaké vodík pro uskladnění potřebuje. Na rozdíl od kompaktních baterií se totiž jedná o litry objemu. Právě proto vidí odborníci jeho využití například v nákladních vozidlech, kde je více prostoru.
