Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce pomocí novel Lex OZE zvýšit podíl obnovitelné energie vyrobené a spotřebované v ČR. Konkrétně ta nejnovější, Lex OZE III., má za úkol zavést pravidla pro ukládání energie (akumulaci) a také se věnuje agregaci flexibility. Flexibilita přitom znamená rozdíl mezi skutečnou a předpokládanou spotřebou – vzniká ve chvíli, kdy je nižší odběr, než byl předpoklad. Agregace flexibility pak představuje její správu a řízení.
Díky tomu bude moci docházet k řízeným změnám odběru elektřiny z přenosové nebo distribuční soustavy, a to podle toho, jak se zrovna pohybují ceny elektřiny, nebo jaký je rozdíl mezi výrobou a spotřebou. Příkladem z praxe je situace, kdy má fotovoltaická elektrárna nejvyšší výrobu v poledne, ale spotřeba je nejvyšší ráno a večer (kdy je navíc elektřina na spotovém trhu nejdražší), protože jsou spotřebitelé obvykle více doma než během dne.
Na základě novely budou mít majitelé velkých bateriových úložišť svou činnost konečně zcela legislativně ošetřenou. Novela Lex OZE III. také umožňuje, aby agregaci flexibility prováděla energetická společenství, byť pouze v případě, že jsou držitelem licence u Energetického regulačního úřadu. A stejně tak ji musí mít i jiné subjekty, které chtějí být agregátory flexibility.
Novela si bere ponaučení z kauzy Bohemia Energy
Kromě toho Lex OZE III. poskytuje opatření také pro zákazníky, kterým dává možnost ukončit smluvní vztah s obchodníkem, jenž nemá bezpečnou obchodní strategii, kterou lze ověřit s pomocí Energetického regulačního úřadu, na nějž se v případě pochyb může zákazník obrátit. Jde o reakci na události z podzimu roku 2021, kdy došlo ke krachování alternativních dodavatelů, což mnoha zákazníkům nadělalo nemalé problémy.
Nesouhlas v řadách dodavatelů energií podle Ekonomického deníku vyvolala část novely, která zavádí tzv. index zajištění obchodníka. Ten stanovuje procentuální podíl elektřiny nebo plynu, jenž musí dodavatel zajistit pro nejbližších 36 kalendářních měsíců.
Dodavatelé také nejsou spokojeni s nově navrženou povinností nabízet smlouvu s dynamickou cenou a uzavřít ji s každým zákazníkem, který o ni má zájem a vlastní průběhové měřidlo. Dynamická cena přitom kopíruje vývoj ceny na spotovém (neboli krátkodobém) trhu. Zákazník tak dostává možnost naplánovat si větší spotřebu energií na chvíli, kdy jsou levnější.
Neméně podstatná je také nová povinnost obchodníka, který by na základě novely musel informovat zákazníka se smlouvou uzavřenou na dobu určitou s automatickým prodloužením, že se blíží konec její platnosti, a to minimálně 30 dní před konečným termínem.
Co novelu nyní čeká?
Novela Lex OZE III. má teprve projít klasickým legislativním procesem. Její účinnost je prozatím odložena na 1. ledna 2025, přitom tato novela měla přijít již dříve – už v roce 2021 byl transpoziční termín daný právními předpisy, které sestavila Evropská komise. Za skutečnost, že ho Česká republika nedodržela, jí hrozí sankce.
